I. a II. zámecký okruh
III. okruh expozice NGP
Jak prohlídky probíhají…
První prohlídková trasa (I.) vede hlavní budovou zámku Fryštát a zahrnuje 18 zámeckých komnat. Druhá trasa (II.) vede vedlejší budovou zámku – Lottyhausem a zahrnuje 15 místností. V tomto traktu se nachází rovněž třetí trasa (III.), kde se nachází expozice Národní galerie v Praze.
Prohlídky prvních dvou okruhů (I. a II.) trvají každá přibližně 55 minut a jsou vedeny pouze s průvodcem. Začínají v půlhodinových intervalech, poslední prohlídka začíná vždy 60 minut před ukončením provozu, tj. v 16 hodin. III. okruh expozice NGP je bez průvodce, maximální doba prohlídky je 1 hodina.
V jedné skupině návštěvníků zámeckých komnat I. a II. trasy může být maximálně 20 osob. Pro III. trasu může být v jedné skupině kolem 30 návštěvníků. Dětem do 10 let je povolen vstup pouze s dospělým. Prohlídky návštěvnických okruhů zámku osobami na invalidních vozících je možné pouze v rámci I. trasy a v expozici Národní galerie (III. trasa). Prohlídku I. trasy je nutné ohlásit předem pro zajištění schodišťové plošiny a asistence personálu zámku. Účast asistenčních psů při prohlídkách je nutno předem dohodnout s provozovatelem.
Zámecké expozice v rámci prohlídek není možné fotit ani natáčet. Objemné předměty i kabáty doporučujeme si odložit v šatně, úschova je bezplatná.
Prohlídky I. trasy nabízíme v anglickém, polském, ruském a německém jazyce za použití audioprůvodce (doporučujeme předem nahlásit), anglický výklad s průvodcem zajišťujeme na objednávku.
Co zde můžete vidět…
V průběhu I. a II. trasy se návštěvníci seznámí s vybavením šlechtických sídel včetně uměleckohistorických sbírek z období 16. až 20. století. Nejvýraznější zastoupení zde mají sbírky a nábytek posledních majitelů zámku, kterými byli Larisch-Mönnichové. Významně je zde zastoupena i ukázka měšťanského bydlení 19. století nacházející se v Lottyhausu. Při prohlídce zámeckých interiérů upoutá iluzivní klasicistní výzdoba stěn a stropů, která navozuje atmosféru antického Řecka. Zvlášť cenný je knižní fond bývalé zámecké knihovny Solca. Jednotlivé místnosti nesou název podle jejich hlavní charakteristiky či určení, jako například Hudební salon, Růžový salonek, Malá pracovna, Orientální salonek, Dámský budoár, Zámecká jídelna, Modrý salonek, Renesanční sál apod. V salonech se nachází zajímavý soubor barokních rytin s loveckými motivy. K vidění je zde vídeňský a míšeňský porcelán včetně porcelánových výrobků jiných proveniencí. Vzácná malířská díla jsou doplněna rodovými portréty rodiny Larisch-Mönnichů. Význam tohoto bohatého šlechtického rodu dokládá i zlatá medaile rakouského císaře Ferdinanda I. věnovaná znamenitému průmyslníkovi Jindřichovi Larisch-Mönnichovi při příležitosti konání Světové výstavy ve Vídni. Karvinský zámek se může pochlubit i znamenitým souborem ručně vázaných koberců francouzské výroby z 18. století. Pro zpestření je expozice doplněny dobovými oděvními doplňky. Při speciálních příležitostech se provádí v dobových kostýmech a v expozicích bývají dobové divadelní skeče.
III. trasa – expozice NGP
V roce 2003 byla v objektu zámku zvaném Lottyhaus otevřena ve spolupráci s Národní galerií v Praze první expozice věnovaná českému umění 19. století. Na tuto první navazuje druhá expozice, otevřená v září 2024, s názvem Havířská balada: Sto roků hornictví v umění.
První expozici České umění 19. století si můžete připomenout a podívat se na ni formou videospotů, které najdete zde.
Nová expozice představuje díla s hornickou tematikou ze sbírek Národní galerie v Praze doplněna o zapůjčená díla současných umělců. Pokrývá období meziválečné Československé republiky, druhé světové války, poválečného budování státního socialismu a normalizace, jako i popřevratovou dobu liberální demokracie spojenou s útlumem těžby uhlí. Expozice se pokouší odpovědět na dvě vzájemně propojené otázky: Co se lze dovědět o hornictví skrze obraz, jejž zanechalo v dějinách umění, a jak vypadají dějiny umění posledních sta let viděny skrz hornictví.
Tematicky zaměřená expozice tak nevychází z kánonu uměleckých směrů a nejvýraznějších uměleckých skupin a osobností. Ukazuje paralelní dějiny umění charakterizované civilností, věcností a realismem, tedy uměleckým a literárním směrem čerpajícím z nepřikrášlené skutečnosti a až baladické syrovosti lidského života a společenských poměrů ovlivněných rozporuplnými dopady průmyslové revoluce. Tuto nebývalou technologickou a společenskou revoluci pohánělo spalování fosilních paliv jako právě uhlí, avšak za cenu mnoha důlních neštěstí, zmizelých měst a vesnic, zjizvené krajiny a dopadů na životní prostředí včetně současné klimatické změny způsobené činností člověka.
Expozice představuje díla známých českých umělců jako Josef Čapek, Otto Gutfreund, Karel Holan, Jiří John, Jaroslav Král, Jan Lauda, Kamil Lhoták nebo Jan Zrzavý, umělců svázaných s hornickými regiony Ostravska-Karvinska, Mostecka nebo Kladenska jako Bohdan Kopecký, Ferdiš Duša, Květa Válová, Jindřich Wielgus nebo Vilém Wünsche, a také díla současných umělců jako Jonáš Czesaný a karvinských rodáků Václava Jiráska a Jakuba Špaňhela.
Otevírací dobu a vstupné pro jednotlivé trasy najdete v části INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY.
